Štamgast & Gurmán

ROBERT BÝČEK: S JÍDLEM NEBOJUJI

ROBERT BÝČEK: S JÍDLEM NEBOJUJI

27. 12. 2017 - O jídle, sebemotivaci, ale třeba i vánočních svátcích a přáních, jsme si povídali s exmistrem světa v kickboxu Robertem Býčkem. „Každý musí sám poznat, co jeho tělo potřebuje,“ říká..

 

 

 

V Tiger Clubu se zaměřujete nejen na kickbox, ale třeba i sebeobranu a kondiční cvičení. O co je největší zájem?

Za těch třicet let, co se věnuji sportu, se mnohé změnilo. Dříve zdaleka nebylo tolik stylů a možností, je více druhů cvičení a sportů, lidé mají zájem o různé aktivity. Proto u nás děláme i doplňkové aktivity, třeba kondiční tréninky, protože bojovníci musí mít dobrou kondici. Kondiční tréninky vítají také ti, kteří se chtějí cítit dobře a vypadat dobře. Zájem je také o kurzy sebeobrany. O to mají zájem spíše ženy. Ale dokonce i malé dívky, které se chtějí cítit sebevědomě ve škole, či dokonce ve školce.

 

Proč jste si Vy sám osobně vybral právě kickbox?

Původně jsem začal s karate, ke kterému mne dovedl starší brácha. Miloval jsem i fotbal. Pro bojové sporty jsem se rozhodl i proto, že sám jsem měl problém se šikanou, chtěl jsem se umět bránit. Získal jsem fyzičku, flexibilitu a super pocit. Kickbox mne nadchnul.

 

Přibývá lidí, kteří si najdou čas na sebe a na sport?

Jsou lidé, kteří o sebe dbají a chtějí opravdu jen dobře vypadat, ale jsou tu lidé, kterým je všechno jedno. Každý vyznává něco jiného. Celkově bych řekl, že teď je sportování moderní. I proto, že ve sportech je hodně peněz a mladí lidé často chtějí získat peníze snadno, ale je to velká dřina, což si neuvědomují.

 

Nezapomínají sportovci relaxovat, protahovat, rehabilitovat…?

Ano, je to často problém. Nutím lidi, aby se protahovali, aby odpočívali, ale neumí to. Také jsem v mládí neuměl relaxovat. Pokud ale chcete být dobrý a profesionál, musíte se naučit disciplíně, pořádku, mít systém a řád. V současné době lidé hodně spěchají, rychle si zahrají tenis a už někam běží, ale měli by být klidnější, nespěchat tolik, před cvičením se zahřát, po cvičení se protáhnout, v klidu se najíst atd.

 

A co stravování?

Před třiceti lety se neplýtvalo jídlem jako dnes. Všeho bylo málo, dnes se lidé zbytečně přejídají. Výběr je mnohem širší, lidé chtějí to nejlepší, supermarkety ale prodávají nekvalitní jídlo, proto se šíří i móda farmářských produktů, které jsou sice dražší, ale kvalitnější, lidé se mají dobře, ale musí volit kvalitu. Všeobecně je třeba jíst rozumně a trochu se hýbat, není potřeba nic přehánět, ani sport, ani příliš pečlivě řešit jídlo. Dřív se jedlo všechno a lidé vypadali skvěle, je to vidět i ve filmech pro pamětníky, ve kterých jsou lidé upravení, štíhlí, kultivovaní…

 

Co říkáte na módní trendy ve stravě sportovců?

Jídelníček může být velká věda. Zejména u profesionálních sportovců. Myslím ale, že každý musí sám poznat, co jeho tělo potřebuje. Nejprve se to nějak učí, zkouší různé poradce, různé diety a postupně přijde na to, co mu vyhovuje. Není potřeba vyhýbat se kravskému mléku nebo lepku, pokud to skutečně není nařízení od lé- kaře. Určitě jsou lidé, kteří hůře tráví určité potraviny, ale pokud nejsou vyloženě nemocní, tak není potřeba to příliš řešit.

 

Není to všechno spíše o psychice? Není přepočítávání obsahu bílkovin apod. příliš stresující?

V závodech hodně rozhoduje psychika. Znám spoustu skvělých sportovců, kteří podávají ohromné výkony, ale pak při závodu selžou – stres je pro ně příliš velký. Je třeba cítit sebejistotu, protože při závodech často psychika rozhoduje. Když jsem byl na vrcholu své sportovní kariéry, neměli sportovci žádné psychology a kouče. Je ale fakt, že to mnozí potřebují. Já jsem dokázal koučovat sám sebe a byl jsem na sebe opravdu přísný. Dokázal jsem se motivovat sám.

03841-Robert_Bycek_oblek.jpg

Jak jste se motivoval k vyšším výkonům?

Zkoušel jsem si dělat deníky pro mou orientaci, jak jsem na tom, ale vždy jsem dal spíše na svůj pocit. Říkal jsem si třeba, že když soupeř trénuje dvakrát denně, já musím třikrát. Pořád jsem chtěl být lepší. Takto jsem sice mockrát přepnul síly, ale věděl jsem, jak se zase dát dohromady. Posouvání vlastních hranic jde zkoušet v době, kdy má člověk čas, třeba když jsou prázdniny a je volno. Pak je možné zkoušet své limity. Musí být čas na tréninky i na regeneraci. Je hloupost experimentovat třeba měsíc před soutěží, kdy člověk pak na závodech nemá sílu a energii.

 

Hlídáte si stravu i během Vánoc či Silvestra?

Řeším oslavy tak, že si je vždy chci užít s přáteli. Proto když vím, že mě čeká týden pojídání cukroví a dobrot, které někdo připravil s láskou a péčí, tak já před tím hodně trénuji, abych si pak odpočinul. Nebo to skloubím, jdu si ráno zaběhat nebo na procházku a pak si v klidu dám na návštěvě chlebíčky. Všeobecně stačí málo, třeba jen procházka a trošku si pohlídat jídlo. Není potřeba být radikální.

 

Vaříte i sám, případně prozradíte nějaké oblíbené jídlo?

Vařím jen občas, ale rád. Jako vrcholový sportovec jsem si musel vařit dietní jídla sám, protože dříve nebylo tolik možností. V současné době vařím rád třeba ryby, rizoto, guláš apod. Geneticky pocházím z Ghany a ta africká strava je odlišná, ale osobně mám raději středomořskou stravu. Africká jídla bývají hodně pálivá a je fakt, že i já mám rád hodně chilli.

 

Prozradíte svůj oblíbený recept?

Jsem velký mlsoun a nevím, který vybrat, proto jen doporučím každému, aby jídlo bylo jako obřad! Nakoupit ty nejlepší a nejkvalitnější potraviny (to neznamená, že musí být nejdražší), rýže, brambory, pečivo, zelenina, maso, olej, koření… Osobně používám sůl a jiné koření minimálně, protože si chci vychutnat pravou chuť daných potravin a nesnáším překořeněná jídla a různé majonézy, dresinky atd.. Mnozí lidé ani netuší, jak chutná obyčejná uvařená brambora.

 

Jak trávíte konec roku?

Zatím nemám konkrétní plán, ale obvykle se scházíme s přáteli. V našem klubu děláme vánoční večírek se spoustou jídla a pití, kdy se nevěnujeme sportu ale relaxaci u dobrot a pak na to rádi vzpomínáme. Neřeším dárky, ale hlavně mě baví atmosféra. Osobně jsem na Vánoce vždy překvapený, že vůbec pod stromečkem mám nějaký dárek.

 

A novoroční přání?

Jsem spokojený a snad ani žádná velká přání nemám. Těší mě, že jsem si splnil životní sen – mít svůj sportovní klub. Takto je moje práce můj koníček, kdy vlastně ani nemám pocit, že pracuji. Jsem spokojený, že ode mne lidé odchází s dobrým pocitem. Navíc se sportu věnuje i můj syn, za což jsem rád.

03841-Robert_Bycek.jpg

Mistr světa v kickboxu v roce 1999, mistr České republiky v kickboxu v letech 1998 a 1999 a nejlepší sportovec Zlínského kraje z roku 1999 Robert Býček (nově přijal příjmení svého otce a přejmenoval se na Robert Kofi Asempa) pochází z Uherského Hradiště. Nyní ho zejména naplňuje práce trenéra v Tiger Clubu Zlín, který založil a kde vychovává úspěšné sportovce.

 

!ČLÁNEK V AKTUÁLNÍM ČÍSLE ČASOPISU!

Pokud vás zajímá gastronomie, máte rádi dobré jídlo a pití, navštěvujete kvalitní restaurace, kavárny a bary, pak čtěte také tištěný gastro magazín Štamgast a Gurmán.

Vychytané.cz - fotky, fotoreporty, akce, parties     Golden Apple Cinema - multikino, Velké kino, kino Květen Zlín-Malenovice    
Gastro Novotný        
O nás | Reklama | Spolupráce | Kontakt
(c) Jaroslav Střecha, 2018, design DesignLabs.cz, úprava kódu a programování SPmedia.cz